Syndrom náhlého úmrtí kojence
SIDS - syndrom náhlého úmrtí kojenců a postup resuscitace
SIDS je zkratka anglického slova Sudden Infant Death Syndrome, v překladu syndrom náhlého úmrtí kojence. Nejedná se o nemoc, ale o stav, kdy jinak zdravé dítě, mladší jednoho roku, přestane náhle dýchat a bez rychlé pomoci se udusí. Dítě bohužel nevysílá žádné varovné signály, podle nichž by se dala tato událost předvídat.
Se SIDS se nejvíce setkáváme u malých dětí v období mezi 1. až 5. měsícem života. Rizikem je však i období 8. a 9. měsíce věku dítěte. Nejnebezpečnější je čas mezi půlnocí a šestou hodinou ranní.
Riziko SIDS je vyšší u předčasně narozených dětí a dětí s nižší porodní vahou. Velkým nebezpečím je případné dávení dítěte po krmení.
Příčina syndromu není úplně objasněna, často se diskutuje o nezralosti dechových center, je i pravděpodobné, že se dítě během hlubokého spánku zapomene nadechnout. Pokud není včas zahájena resuscitace, dochází k úmrtí.
Zatím neexistuje žádný zaručený způsob, jak se vyvarovat SIDS. Existují však preventivní opatření, která riziko vzniku syndromu náhlého úmrtí kojenců snižují.
Prevence předcházení SIDS:
- nekouřit v těhotenství
- dítě nepřehřívat ani nepodchlazovat (hlavně ve spánku)
- nepokládat dítě bez dozoru na bříško
- používat dudlík, který brání ochabnutí svalů v okolí horních dýchacích cest
- nenechávat dítě v zakouřeném prostředí
- dítě ukládat ke spánku na samostatné lůžko s kvalitní matrací a s možností descriptions Caption Settings Dialog
Jediná ochrana (kromě ostatních preventivních opatření) spícího dítěte je přístroj, který nám umožňuje přesně monitorovat životně důležité funkce dítěte. Dříve se přístroje tohoto typu používaly pouze ve specializovaných zdravotnických ústavech, dnes je již možné mít stejnou péči i doma.
Monitorovací přístroj se v podobě podložky vkládá pod dítě a v případě zástavy jeho dechu spustí alarm. Dítě se probudí, většinou pláče a začne znovu dýchat. Zároveň se vzbudí i rodiče dítěte a v případě, že dítě nezačne samo dýchat, stimulací dítě rozdýchají.
Postup resuscitace při SIDS:
V případě, že alarm spustil a dítě se samo nenadechlo, vezměte ihned dítě do náruče, poplácejte ho po zadečku, třete dlaní po zádech a sledujte, jestli se nadechlo.
Pokud se dítě po pár vteřinách přesto nenadechlo, přivolejte ihned RZP, linku 155.
Sami zatím dítě položte na rovnou podložku a zkontrolujte, zda nemá něco v ústech. Mírně zakloňte hlavičku dítěte, prsty jemně přizvedněte jeho bradu a okamžitě začněte provádět umělé dýchání.
Detailní popis postupu provádění (krok za krokem) umělého dýchání a srdeční masáže u novorozenců a kojenců.
Resuscitace - umělé dýchání a srdeční masáž u novorozenců a kojenců
Umělé dýchání u novorozenců a kojenců:
- Jednou rukou držte dítě za čelo, čímž mu lehce zakláníte hlavu, druhou rukou mu zvedněte dolní čelist (bradu).
- Nadechněte se, přiložte ústa na nos i rty dítěte a vdechněte do dítěte vzduch tak, aby se mu zvedl hrudník. Novorozencům a kojencům vdechujte pouze vzduch v obsahu svých úst.
- Začněte dvěma pomalými vdechy (1 vdech trvá 1 - 1,5 sekundy).
- Pokud se neobjeví vlastní dýchání, pokračujte v umělém dýchání s frekvencí 30 vdechů za minutu u novorozenců (tedy 1 vdech za 2 sekundy) a 20 vdechů za minutu u kojenců a dětí do 8 let věku.
- Pokud se dítě nehýbe, zkontrolujte tep srdíčka na pažní tepně, kterou najdete na vnitřní straně paže.
- V případě, že srdce neslyšíte ani necítíte na hrudníku, zahajte nepřímou srdeční masáž. Zevní srdeční masáž spočívá v rytmickém stlačování hrudníku, při kterém je vypuzována krev k životně důležitým orgánům. Musí být vždy spojena s umělým dýcháním.
Srdeční masáž u novorozenců a kojenců
- Dítě uložte naznak na rovné a tvrdé podložce.
- Stlačujte dvěma prsty (prostředníčkem a prsteníčkem) hrudní kost v její dolní třetině, asi 1 prst (1 - 1,5 cm) pod myšlenou spojnicí prsních bradavek s frekvencí stlačení cca 120 za 1 minutu u novorozence a 100 za 1 minutu u kojence.
- Stlačení proveďte do hloubky jedné třetiny až poloviny vzdálenosti hrudní kosti od páteře (asi 2 cm).
- Poměr stlačení a vdechů je 3:1 u novorozenců a 5:1 u kojenců.
- Na konci každého stlačení uvolněte tlak, aniž byste zvedali prsty z hrudníku.
- Pohyb musí být pravidelný a vláčný s udržením stejné doby stlačení a uvolnění.
- Dalším způsobem je obemkněte hrudník rukama a stlačujte hrudní kost oběma palci a kontrolujte, zda se dítě hýbe nebo dýchá.